Aktuálně: 24.12.2008

 

Tak Vám všem, co zde nakukujete přejeme všechno nejlepší v posledních pár dnech roku 2008 a v celém roce 2009. Spoustu zdravíčka a štěstíčka, to ostatní se od toho jen odvíjí

 

Mějte se krásně a užívejte pohody

 

 

 

Aktuálně: 16. 12. 2008

Hezký večer,

jistě kolem Vás voní cukroví a možná i jehličí, nikdo nezapře, že Vánoce klepou na dveře.

Tímto bych Vám všem chtěla popřát krásné a především klidné svátky a hlavně zdraví Vám i Vašim mazlíkům. Vánoce budou asi na blátě (snad aspoň na hlíně), takže snížku si asi moc neužijeme.

Během posledních 14 dní jsem vystrouhala opět všechny koníky. Kopýtka se velice lepší, všichni jsou až přeaktivní.

S Nepálem a Dartym jsem začala pracovat v úplné volnosti na jízdárně. Posledně už si to Nep opravdu užíval a konečně jsem ho svým náhlým útěkem od něj vyprovokovala k úžasným kreacím alá kůň ve vzduchu, kdy si to s kopýtky létajícími vzduchem nabral rovnou za mnou. Byl to parádní pohled a úžasný pocit, když vidíte, že to toho koně strašně baví a má z toho ohromnou radost. Moc mě tyto šťastné projevy těší, jsem asi blázen... Dokonce se fotilo, ale díky nehorázné mlze a, přiznám se, vybitým baterkám, z toho nicmoc nezbylo, navíc nemám momentálně kartu u sebe, takže příště přídám. Julie tedy z Nepových kreacích nadšená nebyla a klidila se za ohrazení jízdárny rychlostí blesku, ale co už. Navíc jsme se zdrželi krátce, protože mlha byla hustší a hustší, že nebylo již skoro vidět na druhou stranu jízdárny..

Také jsem, jednak na popud chovatelky, ale i díky příznivému počasí fotila naší mladou psí slečnu společně s Jerrym. Pm nějakou přidám tedy jen pár velice povedených foteček a případně sem budu sem tam přihazovat.

Jerry a Divéttka u rybníku

      







Aktuálně: 1. 12. 2008

 
Všechna Vás po delší době zdravím.

 V patách máme několik dalších dní, takže nezbývá, než to opět trošku shrnout.

 

17. 11. 2008 k nám opět zavítal kopytář Martin. Bylo domluveno, že přijede k nám do stáje až potom, co udělá koníky ve Zlíně, takže než jsme se nadáli, byla tma. Upravovali jsme tedy v chodbičce. Z mé strany musím říct, že koníci byli vzorní, žádnému nedělala problém stolička pod zadní nožky. Dokonce si Beauty po necelém roce nechal udělat LP, kterou dá každému, ale kováři ne (způsobeno ne zrovna ideálním chováním veterináře), takže jsem tuto nohu dodělávala vždy extra já. Přiznávám, že s kopytními kleštěmi kamarád i po několika úpravách nejsem, takže jsem ráda, že do budoucna si snad vystačím pouze s rašplí a kopytním nožem.

Celkově měli koníci vyšší úhly, které se srážely dolů, nestejnoměrné patky, které si musím hlídat apod. Všichni mají mustang roll.

Také jsme zjistili vyšší teplotu kopyt Dartyho => přichvácení. Následující dny začla hřát kopyta i ostatním koníkům, takže přísná dieta postihla i je. Kopyta se lepší, už jsem nožky upravovala.

Jinak se musím "pochlubit", že jsem byla pochválena za vychovanost koní, prý se to moc nevidí.

Po Novém roce za námi Martin opět přijede a naučí nás zase něco víc.

 

Následující dny a týdny se tedy museli podrobit prevenčnímu opatření před propuknutím schávcení, takže koníci při dietě měli korigovaný pohyb v kroku a po tvrdém. Nyní, ač kopýtka sem tam hřejí, jsou už koníci velice aktivní z vlastní vůle.

 

Beauty se ve volných chvílích zase přiučil něco navíc. I když to možná bude úsměvné, tak kromě komplimentu se nyní naučil na povel "lehni" kleknout na obě nohy. Má již vysokou stabilitu, takže přecházíme v učení lehnutí. Jednou se nám to povedlo, ale to se tak udivil, že to bylo zatím naposledy. Ovšem při každém "požádání" o lehnutí se při kleku již začíná koulit, mnohdy už lehne na plec, ale nakonec se přeci jen zvedne. Věřím, že to chce, zvláště u něj, jen čas, aby se ujistil, že mu v lehu ode mě nebude nic hrozit. Přeci jen jeho důvěra v lidi je poněkud odtažitá.

 

U Jerryho s mladou Divéttou se projevila, jak jsme následně zjistili, alergická reakce na blechy, které našly kdo ví kde. Oba již mají nepěkné rány vyhojené, jen při tak dlouhé srsti bude trvat, než to zarostě. Jerry má menší flíček na zádi a Divéttka má dva po stranách zad. Kvůli větší prodišnosti má ale vystříhaná taková kola, že než to zaroste, tak si zřejmě počkáme, tudíž jsme vzdali Olomouckou výstavu a MVP v Brně stále zvažujeme. Čas napoví, jestli srst stihne dorůst do požadované délky.

Každopádně jim to vůbec nevadí, takže den co den pořádají takové hrátky, až se člověk za břicho popadá. Obávám se, že z velkého gumového delfína (který kdysi pískal a já ho měla jako malá do vany) zbyde za chvilku 10 malinkých rybiček :)

 

...Takže až někde u lesů potkáte dvě zasněžené osoby vedoucí dva bílé koně, tak věřte, že to jsem já a Julie společně s hnědým Nepálem a ryzím Dartym... Přesně tak jste nás velmi nedávno mohli zastihnout venku na procházce, ovšem to byste museli mít neuvěřitelné schopnosti, abyste nás vůbec v té chumelenici uviděli...

 

Mějte se krásně

Aktuálně: 12. 11. 2008

 

Hezký večer všem,

moc se omlouvám, ale poslední dobou nějak nestíhám, takže nemám nahrané skoro žádné fotky...stydím se.

Ráda bych připsala pár událostí za poslední dobu.

 

18. 10. 2008 jsme se s Divéttkou z Peruckých lesů zúčastnili naší první výstavy - NVP v Brně. V naší třídě dorostu byly 4 feny, 2 z nich byly starší. Posuzovala pí. Mayerová.

Holka se otrkala, plusem byl kruh venku, takže nemusela ještě řešit klima haly. Celá výstava ji poměrně bavila, v kruhu byla veselá a hezky se předvedla. Z celkového pořadí jsme dostali známku VN 2. Je to pro nás obrovský úspěch a moc nás potěšila slova pí. rozhodčí všem u kruhu, že její favoritkou byla naše Divétta, ale Hexy von Unkas´ Traum upřednostila kvůli bílému znaku na ocase, který má naše fenka zastoupen jen pár bílými chlupi.

 

  

 

  

 

 

 

19. 10. 2008 jsme brzy z rána vyrazili s Dartym na jeho první "akci". Do přepravníku nastupoval jako profesionál, ale po cestě nám dělal starosti. Byl nervózní, chvěl se, měl strach. Hodně jsme kontrolovali a nakonec ve zdraví dorazili na místo konání semináře bosého trimu. Přijeli jsme malinko později, takže byla již rozpracovaná arabka Gaja. Potkala jsem spoustu známých tváří z diskuzí, bylo hodně diváků. Po obědě jsme šli na řadu my. Jak jsem se bála, že budeme za nevychovance, když se občas při strouhání zhoupneme, tak byl, jak říkal asistent kopytáře, nejvychovanější. To nás potěšilo. Kopýtka měl také v celku v pořádku, takže se zarolovala, snížili se patky.

Domů se mu již ani trochu nechtělo, trošku jsem to díky nervozitě ve vozíku, když tam byl sám, očekávala. Ale v klidu jsme naložili a vyrazili domů. Zpáteční cesta již byla o dost klidnější.

 

 

 

Více fotografií ze semináře bosého trimu naleznete na : http://peggiska.rajce.idnes.cz/Kopyta_ve_Zline/

 

27. 10. 2008 nás navštívil náš kovář. Již domluveně jsme sundali Nepálovi podkovy a vystrouhali prcka. Ten opět tři nožky bez problémů, ale od "očkování" si levou přední udělat nenechá, takže jsem po odjezdu pana kováře vzala opět rašpli a jala se práce. Zrovna jsem i trošku snížila patky Nepovi a taky zlehka zakulatila stěny, aby se neštípali... Ta změna co nastala byla neočekávaná! Koník, co neustále rozhazoval přednímu, naprosto nehorázně (jet na něm z kopce se podobalo jízdě na kačeně), si najednou kráčel předními zcela přímo! Vůbec nerozhazuje. Jsem z toho nadšená. Vyjížďky jsou v pořádku, do písku jsem zatím nešla, aby se kopyta teď v počtku rychle nezbrousila. Sem tam si přišlápne při nějakém kamínku, ale jinak jse chopen veškerého pohybu po všech terénech.

 

Beauty se také lepší den co den. Nechá se již poměrně slušně chytat. A při návštěvě Toma jsme využili situace a zkusili "vyjížďky". Poník byl veden mnou z koně, šlo jen o to, aby si zvykl na človíčka na hřbetě samostatně, v terénu. Oba kluci byli moc šikovní a oba je to bavilo. Že by nové jezdecké naděje??

 

 

 

17. 11. 2008 za námi opět přijede kopytář Martin, tentokrát přímo do naší stáje, takže otrimujeme všechny koníky. Nadále již bude úprava výhradně na mě a Martin nás sem na východ občas přijede jen zkontrolovat.

 

 

 

 

 

 

Aktuálně: 6. 10. 2008

Ahoj ahoj!

 

Zdá se to neuvěřitelné, ale stránky stály nekonečné tři měsíce. Moc se všem zvědavcům omlouvám, tyto tři měsíce pro nás byli poměrně náročné.

Vše tu tak nějak shrnu, zatím rozházeně a během dalších dní (a týdnů :) ) to tu dám snad celé dohromady.

 

Tak hafíci to měli hodně jednoduché. Jejich údělem bylo si hrát a blbnout... ale né. Malá se naučila plavat, ohromě ji to baví, takže mám obrovskou radost z toho, že si bude moct užívat velice zdraví pohyb, který jejího kolegu příliš nezaujal. Byli jsme se podívat opět v KK Hostěrádky - Rešov a to 3. 8., kde mladá dáma byla za hvězdu a to i přesto, že doma jsme trénovali především přivolání. Kouzlo bylo v tom, jak ukázkově sledovala mé oči tak, jako bych jí to snad od narození učila. A vím, jak těžké je to psa naučit. Jerry to ví moc dobře a přesto je pro něj jedodušší hledět dopředu.

S počátečním strachem jsme zvládli i přejití kladiny, na podruhé i bez vypamlskování.

 

O několik dnů později jsme navštívili KK Kyjov - Boršov. Jiný styl výcviku, méně prostoru. Ale líbilo se nám tam.

Z časových důvodů jsme nevyzkoušeli cvičák v kroměříži, takže jsme se stále nikam nepřihlásili a zatím cvičíme doma. Moc nás mrzí rozkopané Bučovice, jinak bychom s hafanama jezdili tam, kam nás to táhne nejvíce, do Hostěrádek.

 

No a Divéttka oslavila své malé první výročí a to půl roku v polovině září. Dalo by se tedy zrovna připsat, že Jerry má 3 a půl roku :)

 

S prcíkem jsme opět pokročili v bázlivosti vůči lidem. Není již takový problém jej venku odchytit, jakmile přehodím přes krk lano, zůstane stát a nechí si v klidu dát svou ohlávku. Chodíme na procházky a začínáme s výukou kousků společně s Jerrym, pozděj snad i s Divéttou. Jde mi o rozvoj osobnosti všech zúčastněných, o novou srandu a zábavu pro všechny. A docela mne překvapilo že hend při první tréninkové procházce jsme zvládli vymyslet a především zrealizovat hned několik cviků. Beauty odhodil svůj strach z rychlého pohybu a šrumu a Jerry začal důvěřovat tomu, co říkám, a také prckovi, který jej ze všeho nejraději někde prohání.

Také jsme koupili udidlo a objednali uzdečku a začneme zvykat poníka i na tyto "výmysly". V kroku je schopen chodit pod jezdcem v kroku na parelce poměrně slušně, je jen důležité vědět, jak na něj, aby se nebál.

 

I přes počáteční radost z účinků repelentu Endure a z krásné dlouhé hřívy na konci prázdnin jsme opět všichni poněkud zklamáni nečekaným zvratem v září a opětovným odrbáním většiny hřívy. letos ale přeci jen zůstala čupřina i část hřívy za ušima. Zbytek jsem zastřihla aby se ozdravil a budeme doufat v krásné žíně.

V terénu je z něj spolehlivý koník, i když, jak naposledy Leňa zjistila, může být podmáčený úsek půdy dost velkým bubákem i přesto, že před ním prošel to stejné ostřílený Nepál.

nyní na podzim, bude-li již konečně čas, s ním začnu "trénovat" na příští rok, kdybychom jej chtěli vzít poprvé na závody.

Darty se tako 18. 10. zúčastní první akcičky a to kurzu bosého trimu ve Zlíně, takže následně napíši, jak se nám dařilo a co jsme se přiučili.

 

 

 

Musím říct, že jsem moc mile překvapena, jak se letos povedla závodní sezona. Přesný výpis a umístění dodám později.

Snad jen z jedné věci mám veliké ponaučení. Tak, jak se mi osvědčilo v roce 2006, kdy jsem dva víkendy na něj před závody nesedla a on potom mezi 16 koňmi vyhrál trail, se mi to letos potvrdilo z druhé strany. Chtěli jsme se dostat do trailového finále závodů v Hostěrádkách u Tondy Sekaniny a proto jsme na tento extreme trail začli trénovat. Po shlédnutí této disciplíny z USA jsme vybírali složité překážky, plachtu, tažení klády, houpačku, no možné i nemožné. Užila se spousta srandy. Nové překážky nás oba velice bavili (a my jsme asi pobavili ty co pomáhali např. u plachty, kdy jsme při jejím průchodu - visela svisle dolů - nějak zavadili, džiči neudželi a my s Nepem jsme se octli zahaleni pod plachotu. Ani jeden neviděl, on trošku vyděšeně natáhl krok, já jednou rukou řídila a druhou se snažila vymotat hlavu svou z plachty neschopna říct kouzelné slovo "whoa" a naprosto jsem netušila kam jdeme. Štěstí stálo při nás a já vymotala hlavu ve chvíli, kdy jsme byli kousek od hrazení, takže jsem otevřela oči nejen sobě, ale i koníkovi. A díky parádně připravenému koni mu to nezpůsobilo žádné obtíže a s plachtou je stále veliký kamarád).

No potom zbýval trénink klasických kavaletových překážek. A to byla největší chyba. Dva dny volna od jízdárny trávené v terénu měli být motivující, ale Nepál si o tom myslel své. poslední jízdárnu přebíhal čtverec všemi čtyřmi, kopal do kavalet, nebavilo jej to a byl hodně nepozorný. Trochu se to pormítlo v závodě, kde jsme si nasbírali snad všechny trestné body jen na kavaletách (účka, elka, klusové řady, couvaní atd.). Takže napříště vím, že raděj jen nahodit třeba dva měsíce před závody občas nějakou kavaletu a zbytek raděj jen styl a terén a před závody dlouze pouze terén. Myslím, že je to nejlepší lék.

 

Jistě třeba zmínit Hody 2008 obce Chvalnov - Lísky. Byla to naše premiéra, naše, čili všech mající oře v této obci. V rámci doprovodného programu byla v plánu ukázka westernového ježdění a práce s koňmi a vožení dětí. Tato necelá hodinka byla si myslím zdařilá i přes drobné hádky s koníky.

Musím říct, že svůj první vstup (komunikace) jsem si představovala zvláště v druhé polovině trošku jinak, ale díky kopanci od malé Ennie od starostů jsem tam pobíhala skoro jako postřelená srna. Nepál tento můj snažící se pohyb příliš nechápal a tak nerozeznával můj klus od cvalu, takže většinou pouze klusal. proto jsem to trošku vzdala a zaimprovizovala a zakulhala dle momentální nahodilosti. Naopak ho musím vychválit v počátku práce ze země, zato jsme sklidili opravdu pro nás cenný potlesk.

 

Dále agility a výstava morčat konané v jednom dni. Hafanů nepřijelo příliš, ale i přesto bylo na co koukat. Hned tento víkend jsou tam pejsané znovu a to v mnohem větším počtu na další Chvalnovské pohodičce, takže nezbývá než se těšit.

 

Morčátek se sjelo naopak velice hodně, i když tato výstava byla premiérou. Nezbývá než dodat sil do další a pochválit dosažené úspěchy zdejší chovatelské stanice Mownhay.

 

bylo pro mě štěstím jet se podívat na Fartinu rodiny Kovářových. Tato ryzá holka má již dva roky (byla jsem u ní v den porodu a následně ještě mnohokrát). Musím říct, že vypadá skvěle, je ndáherná a mohutná. Jeli jsme se podívat na její druhý dostih a to do Slušovic. První, v Karlových Varech, doběhla 10. z dvanácti koní. Nyní měla sama číslo 12 a proto měla i nejhorší pozici na start z boxu. Přesto bylo k nevíře, když vyskočila první a tímto skokem se posunula na první příčku, kterou si držela velice lehce. Snad jen v poslední zatáčce mohla žokejka zlehka kobylku nechat spočnout, což se následně ukázalo tím, že dvojice jedoucí za nimi je předjela. Jen na okmažik. Holka zabojovala a opět se probojovala do čela... Cílová rovina byla ale neúprosné dlouhá a mladé Far došly síly k dalšímu boji a doběhla jako druhá. Přesto úsměv a slzy v očích zároveń, klepající se ruce a nadšení všichni ti, co ji znají, dobarvili krásu tohoto úspěchu. Moc gratulujeme.

 

Nezbývá než dodat, že proběhla rekonstrukce starých stájí, co byli k dispozici na nové. Musím říct, že jsou orpavdu nádherné a tím děkuji všem těm, co strávili hodiny práce a především tátovi, který kvůli "ušatým" objetoval svou dovolenou u moře, kterou si tak sliboval.

Nyní se dělá nová střecha (opět moc děkuji těm, co tam celý víkend strašili a pomáhali i přes počáteční nepřízeň počasí). Zbývá sice ještě řádný kus, ale domeček se rýsuje a je hezčí a hezčí.

 

A co nác čeká?

 

11. a 12. 10. Agility konané opět v pohodové atmosféře zdejšího "fotbalového hřiště" (nyní spíše zvířátkového)

18. 10. se účastním s Dartym kurzu bosého trimu

19. 10. jdu s naší Divéttkou na naši první výstavu - NVP Brno

25. až 26.10. pořádá naše rodina a rodina Švagerů Chvalnovské putování.

 

 

 

 

 

 

Aktuálně: 17. 6. 2008

Hezký den po dlouhé době,
nedostala jsem se k aktualizaci již pěknou řádku dní a přitom se zde spoustu událo.

25. 5. 2008 Myslím, že jako jedna z největších událostí lze uvést přivezení "malé" Divéttky z Peruckých Lesů z dalekého Ústeckého kraje. Holka s námi najela stovky kilometrů. Ze začátku nás pokoušela svým smíchem a ke konci již byla vzorná a ani další cesty jí již nedělají problém. Také jsme již stihli odčervit a vyndat stehy po operaci střední kýly. Od té doby se začíná konečně projevovat a to jako pořádná dračice. Stíhá snad vše, od roztahání všeho, co někdo někde zapomněl, po zlobení všech i Jerryho. Její zoubky okusili již desítky různých věcí, které více či méně jsou na odpis, ale dokonce jsou i takové, které nájezdy vydrželi :).

Taky nám malá-velká Divéttka oslavila 3 měsíce. Roste z ní pořádná krasavice, která snad půjde ve šlépějích své maminky. Především je pro nás důležité ale její zdraví, takže přiměřeně venčíme, aby měla nějaké svalíky, ale nepřetěžujeme, aby neměla problémy s klouby. No má holka ještě dlouhou cestu k jakéž takéž dospělosti (myslím, že Jerry je také pořád štěně a po příchodu malé neskutečně ožil).

Po natření ohrazení jízdárny 30. 5. 2008 se po sehnání vhodného stroje konečně rozhrnula nová písková jízdárna a v sobotu 14. 6. 2008 se po úpravě povrchu "otevřela" (branka se totiž teprve dodělává). Vzhledem k mé nepřítomnosti jsem využila až neděle, kdy jsem si tam každého z koníků postupně vzala.

  

   

Nepál pookřál hned od pohledu. Nevím proč, ale rovné plochy s pískem v něm vždy vzbuzovali zájem. Po krátkém projití na parellce jsme něco zapracovali ze země a poté i ze hřbetu. Jeho aktivita byla až fyzicky nevydržitelná, běhal kolem mne s ocasem nahoře a radostným pohledem. Malinko se to poté odrazilo v práci ze hřbetu, kdy byl více roztěkaný a především více tlačil do ruk a chtěl se v písku pořádně rozběhat. Přesto jsem byla ale mile překvapená, pracoval opravdu pěkně a jde vidět, že jízdárenská práce nám moc chyběla a můžeme se začít zdokonalovat.

     

Pro Dartyho to byla taková premiéra. Nikdy na pískové jízdárně nebyl a proto vcházel do oné hrůzy poněkud nedůvěřivě. Brzy ale zjistil, že je to celkem prima, takže se dokázal hezky soustředit na práci. Vzhledem k tomu, že jsem očekávala, tak mě ani nějak nepřekvapili 3 pokusy o to, kdo je lepší a jestli se pracovat musí. Takže pochopil, že si se mnou nebude dělat legraci ani v takovém prostoru a bude záležet na něm, kdy se na něj budou moci vrátit i děti.
Přesto, že na jízdárenskou práci zvyklý nebyl, nedělali mu problém velké klusové kruhy, osmičky, vlnovky, přechody krok klus i zpět, klus zastavení, couvání a pod. Celkově byl moc šikovný i přesto, že třikrát pokoušel... ono otevřený vstup je pro takového, jako je on, přeci jen lákadlo. Takže pevně věříme, že pomalý nástup na závodní kolbiště budou pro obě strany příjemným zpestřením a ukázkou vzájemné důvěry a schopnosti spolupráce.

  

Beauty šel jako poslední, taktéž na písku nikdy nebyl a netvářil se vůbec vyděšeně. Sebejistě kráčel za mnou a nechal se vést. Trošku jsme se zahřáli, zopákli kompliment a dali se na trénink vedení ze třetí zóny, kdy jsme dosáhli pěkného prodlouženého klusu, takže kdo ví, třeba se nám na ponyoříškiádě v budoucnu i zadaří. Chodově i vzhledem je to po jen běžné úpravě krásný poník, takže budeme muset jen trošku zabojovat s jeho plachostí.

   

Za fotografie z jízdárny děkuji Julii

Také 28. 5. 2008 se naše želvy nádherné přesunuly do venkovního rybníčku pro nich zbudovaného.

Dále se dostavil seník (spíše krmník), který se hned zcela naplnil námi dělanou vojtěškou z 10 měřic, lučním senem na celodenní krmení a každodenně i čerstvou trávou, která se v poslední době dává spíše pod stromy. Takže konečně nebude do papání koníkům pršet, nebudou ho v takové míře roztahovat a následně zašlapávat a počůrávat.



Také jsme koupili klasický zavlažovač trávníků, který ovšem u nás našel nové využití. Naše dvě přerostlé kačeny Nep a Beauty mají z vody ohromnou radost. Pomocí zůbů si štelují proud vody na místa, která potřebují a využívají oboustranné působnosti otáčením celého těla a pod. Je radost se na ně dívat, ovšem vždy v tom nejlepší se na displeji foťáku zobrazí vybitá baterie. Takže pouze taková mini ochutnávka..

  

Jeden pozdrav od Uhrsíka aneb Tygra Uhrusovského...

 

Momentálně mě nic nenapadá, ale jakmile vzpomenu či dofotím co chybí a uložím do PC, tak se to tu zde objeví. A blíží se prázdniny, takže bude vše hned veselejší.





Aktuálně: 22. 5. 2008

Hezký den přeji všem.

Konečně chvilka času a zabraný comp bratra :).

26. 5. 2008 si jedeme pro naši malou princeznu do daleké/ho Peruce. Slečna je po operaci kýly a budeme ji odebírat ve věku 10 týdnů. Už se na ni všichni moc těšíme.

Přidám několik málo fotografií z posledního dění, kterého jsme se zúčastňovali.

17. 5. 2008 jsme vyrazili na 1. letošní závody na Ranč Loučka. Jelikož jsem je přehlédla a táta na ně upozornil jen týden před konáním, nestihli jsme již vyřídit vše potřebné pro Dartyho, takže jsme na dlouhou cestu do Předkláštěří u Tišnova vyrazili jen s Nepálem.
V Tišnově jsem jen ze srandy prohodila na tátu, jestli má peníze, bylo to bráno opravdu jako nejapný vtip, jaké však bylo překvapení, když je opravdu neměl. Naštěstí jsem měla u sebe nějaké peníze já, něco našel po kapsách táta a půjčila nám i Julie, které děkuji za pomocnou ruku. Takže jsme zaplatili startovné a čísla a byli jsme bez peněz :). Takže krásný začátek.
Skvělé pokračování následovalo chvíli po příjezdu, když jsem si šla vyzvednout čísla. 37 nějak nebyla spárovaná a dále se vytáhla 13. Po ujištění pořadatelem, že toto číslo asi chtít nebudu, jsem zaváhala a řekla, že si ji vezmu, že mi třeba přinese štěstí.
Následovala první disciplína, horsemanship, kde při úprku Nepála z útrob bláta (byl opravdu hodně hluboký povrch), které ho jistě chtělo sníst, už jsem myslela, že to číslo snad sežeru :). Naštěstí v pleasuru jsme se uklidnili a rozchodili a trail byl opět třešinkou na dortu. Z nezkrotného temperamentu se stal přemýšlivý kliďas, který na okamžik ztratil hlavu jen nad cvalovou kavaletou, ale jinak vše přešel čistě.

Ze závodů jsme si přivezli krásné 4. místo z pleasuru, 3. místo z horsemanshipu a skvělé 2. místo z trailu. Tímto moc děkuji jak pořadatelům, tak všem závodícím účastníkům, ale i divákům za příjemnou atmosféru horkého dne. A jmenovitě Zuzce, která nám, po vynervení koníka, pomohla přirozeně naložit našeho šikulu.

Ocenění (další fotografie dodám později, jsou na foťáku Czech_Davera, který se byl společně s Terkou a její maminkou na nás také podívat.)

 

Pár foteček z jarní pastviny...

                               

11. 5. 2008 jsme se byli podívat i zafandit na WR závodech v Koryčanech. Akce se konala v nově postavené jezdecké hale zdejšího Hipocentra. Taky bychom takovou halu uvítali :), snad jen co se fotografií týče, tak pokud nemáte profi vybavení, v podstatě si ani neškrtnete, nehledě na červený nádech všeho.
Celkově však byla příjemná atmosféra. Snad jediné co nás mrzí je, že jsme se tam neukázali již v sobotu. Mohli jsme alespoň pozdravit Pavla Málka, který tu byl se svými svěřenci (co vím, tak minimálně Crazy Spotted), který mi v době naprostého zničení dokázal přemluvit bývalého majitele Nepála o jeho prodeji k nám a sám mi ho doporučil.

Fandit jsme přijeli Květě Hrbáčkové, naší spřízněné duši z Chvalnova, která se zúčastnila reiningu, pleasuru a horsemanshipu velice pěkně.



Opracování venku se fotilo lépe 



                                                                           

A další...



Ve volných chvílích se věnujeme mládeži









Aktuáně: 5. 5. 2008

Slunný den, který načíná nový týden, mi dává naznat, že už bych sem mohla něco napsat :) Úplné novinky přidám až příště, protože foťák s novinkami jsem nechala u koníků.

 

26. 4. 2008 se pohnula práce na budované jízdárně. Začal se navážet písek (k čemuž dodávám fotodokumentaci). Včera (4.5.2008) jsme vytyčili ohrazení a snad další víkend se jízdárna zahradí a následně se srovná povrch.

 

Celý den naváželi písek dvě auta. Vyšlo pěkné počasí, takže nebyl problém s terénem.

 

        

 

 

 

Vše pozorně z nejvyšší fůry sledoval Jerry, což se nakonec zvrhlo k focení, takže přináším nějaké fotečky hafáka

 

 

 

 

 

 

 

   

 

V neděli 27. 4. 2008 jsem pracovala s Beautym. Hodně jsme pokročili, takže pro něj, co nechodil blíž jak deset metrů za zády, již není problém pohybovat se vpřed ze třetí zóny. A posunula jsem se i na zónu poslední, za jeho záď. Kdo ví, třeba bude ještě s Jerrym tahat vozík :) .

 

  

 

   

 

Dne 18. a 19. 4. 2008 proběhla návštěva Verule. Neviděli jsme se dlouhou dobu a ve Chvalnově byla poprvé a troufám si říct, že se jí líbilo. DLouhý komentář netřeba popisovat, nasmáli jsme se až až, taky si zajezdila (a udržela dlouholetou tradici s ježděním na Dartym, rozebírat ale fakt nebudu :) ). No snad již brzy se na ni těšíme znovu a naplánujeme nějaké velké focenííčko...

 

19. 4. 2008 se na nás přijela podívat i Terka...

 

Aktuálně: 24. 4. 2008

 

Hezký den přeji všem.

Je týden, takže nic nového nenesu a aktualitky z víkendu přidám až příští týden. Nějak jsem nestíhala a když už by se čas našel, tak jsou vybité baterie, takže...

 

Chci sem jen po svolení chovatelky fotky malé Divéttky.

 

Narodila se 16. 3. 2008 české mamince Ambře z Peruckých lesů a německému tatínkovi Donu von Bärligarten. Oba jsou šampiony svých zemí.

 

Přikládám tedy některé fotografie. Předem se moc omlouvám, že nejsou trošku zmenšené a zabírají velkou plochu obrazovky, ale poslední dobou mi selhávají poměry stran (tedy spíše můj odhad). A vzhledem k tomu, že jsou hafani více než krásní si nemohu dovolit, aby vypadali pokrouceně :). Také se omlouvám za neodsazené fotografie a odstavce, ale nový NB si ze mě dělá vyloženě bžundu, takže mě neposlouchá ...

 

   

 

 Tatínek Don von Bärligarten

 

 Divétta z Perucký lesů

 

 

 

Aktuálně: 16. 4. 2008

 

 

Tak jak bylo řečeno již minulou aktualizaci, proběhly ve Chvalnově tradiční závody Agility a to 5.-6. 4. 2008. Oba dny nás provázelo slunečné jarní počasí a skvělá nálada. Jen v neděli na jeden z posledních běhů začalo pršet, nakonec se vše ale vybralo.

 

Chvalnovská pohodička III. skýtala různorodou podívanou na psíky mající pár centimetrů v kohoutku po belgické ovčáky a pod. Všichni pejsové byli rozděleni do tří kategorií a to small, medium a large. V těchto se pak účastnili jednotlivých závodech i zkouškách.

 

Trávila jsem zde víkend i s Jerrym, který byl nadšený se spousty kamarádů. Navíc jsme se potkali i s Alčou, což byla velmi milá "náhoda" a seznámili jsme se osobně s jejím černobílým přírůstkem BC Jessíkem.

Celý víkend jsem fotila, avšak nyní nemám k dispozici onu SD kartu, takže nějaké snímky dodám příště.

 

U starostových se narodila kobylka po Bryan Lysi Bar z Odery, takže s jejich svolením kobylku nafotím a přidám sem, ale nic neslibuji. Jedno však vím jistě, je krásná.

 

Také jsem si s koníky potrénovala na naší spodní části pastviny. V sobotu jsme si dovezli mostek z Hrušek, takže jsme si to vše pěkně zopákli a kluci byli moc šikovní. Ani jeden neváhal a oba pracovali s chutí, také jsme s Nepálem absolvovali společnou vyjížďku s Květou a její kobylkou Rachel.

 

 

 

  

 

 

 

 

Skákání baví nejen Dartyho, ale i Nepála, který byl po vyjížďce šetřen jen křížkem a skákal vlastně tutéž výšku, jako Darty, i když nemusel (65cm)

 

 

 

 

 

  

 

 

  

 

    

 

 

Zde je fotografie Jerryho, kdy jsem mu shazovala zimní kožich. Omluvte jeho postoj, po dlouhém vyčesávání se na mě díval více než zkroušeně, takže jsem pro zvednutí jeho zájmu vyhodila do vzduchu obal od fo´táku, takže se z aním ohlédl a stojí dost zvláštně. Každopádně ve velkém kýblu vedle něj je po horní línii nálepky hned tříbarevný chomáč heboučkých chlupů. To pro představu.

 

 

 

 

 

A ke vší radosti nám byla 11. 4. 2008 ověřena rezervace na vysněnou fenečku BSP. Slečna se jmenuje Divétta z Peruckých lesů (it. hvězdička). Na malou se již všichni těšíme.

Při souhlasu chovatelky zde přidám nějaké foto.

Více o CHS Z Peruckých lesů se dovíte na www.zperuckychlesu.cz , doporučuji zobrazovat přes explorer, u mozzily se nezvětšují fotky, alespoň nám ne.

 

Fotografie, na kterých jsem já fotí buď Strýc anebo Leňa..

 

Mějte se hezky, Tetka

 

 

 

 

Aktuálně: 3. 4. 2008

Tak jsem využila bráchovy nepřítomnosti a jala jsem se zde přidat fotografie...

Tákže poslední aktualizace jsou doplněny o fotografie a vzhledem k tomu, že jsem vybrala ještě nějaké další, přidám je do té aktualizace dnešní, ať je to tu barevné hned ze začátku...

Volný klus tří prasátek :) ... aneb jak si našlapujou

 



Přirozená komunikace a další hrátky tomu náležející (jízda naslepo a vzpínání)

       



     

Závěrem Jerry a 2 vtipné snímky...
 

Bohužel, kromě doložení starších fotografií, jsou to poslední fotky, na kterých se objevuje i Terka. Po půl roce se naše cesty v dobrém rozešly (jen co se koní týče), takže se vídáme, jen mimo stáj. Přesné datum zjistím...

Tímto ji děkuji za těch "pár" společně strávených chvil v koňském prostředí a věřím, že obě tento "rozchod" mrzí, ale někdy prostě není jiné možnosti.

Aktuálně: 2. 4. 2008

 

Hezký den, a nejen on, všem...

Předem se omlouvám, že to zde tolik stojí, ovšem ke vší smůle se zavařil (samozřejmě sám od sebe :) ) notebook, ze kterého jsem tyto stránky aktualizovala. Fotografie se mi podařilo zachránit, jen teď není odkud aktualizovat. Snad jen o víkendu na PC, ale znáte to. Když už se dostanu ke koním, trávím celý den s nimi a nějak potom na počítač není čas ani nálada.

Udělám ale vše proto, abych to zde alespoň trošku dala do kupy, přidala slíbené fotografie apod.

 

Pro Ty, co sem chodí pravidelně přidám pozvánku na tento víkend - 5. - 6. 4. 2008, kdy se místní fotbalové hřiště promění na "plochu plnou psů". Budou se zde konat , již tradičně, závody Agility. Sjede se zde spousta pejsků s šikovnými majiteli, aby zde strávili snad příjemný víkend plný zábavy, kterou agility rozhodně je. Takže nemáte-li co dělat, potřebujete zabavit ratolesti či jen máte rádi psy a tento sport, neváhejte a přijeďte se podívat do Chvalnova.

 

od 9.00           Agility Open, zkoušky A1, A2, A3, Jumping Open

Prozatím je přihlášeno 113 pejsků oříšky počínaje, přes šeltie, brabantíky, pudlíky, border kolie, australany až po belgické ovčáky z Česka i Slovenska.

 

Aktuálně: 13. 2. 2008

 

Zdravím všechny po dlouhém měsíci a zrovna se hned omlouvám, že se tu tak dlouze nic neděje. Po nemoci jsem se vrátila zpět do školy a jak to tak chodí, měla jsem toho až nad hlavu, takže se teď budu snažit dát vše do pořádku.

 

Vzhledem k lyžařskému výcviku naší třídy (na který jsem nejela, nenechám si přeci uniknout dva víkendy s chlupáči), se teď ocitám v dvouhodinovém nicnedělání v IKT a tak si tady udělám alespoň osnovu(aneb na co si vzpomenu) a z domu doplním. Bohužel, hlava děravá, nechala jsem doma čtečku karet, takže fotografie dodám opravdu až později (a že nejspíše to tento týden nebude, omlouvám se).

 

9. 2. 2008 jsme se vydali na další obyčejnou vyjížďku se "zvrhlým" průběhem. Chtěli jsme vyzkoušet Dartyho, jestli půjde za Nepálem do rybníka. Posloužil nám lísecký rybník, kde pouze na jedné straně je vhodný břeh pro sestup a bohužel s mokřadem. V něm začali pod Nepálem praskat větve a tak znejistil a jakože radši půjde na břeh. Vrátila jsem ho zpět a povolila otěže, aby dosáhl na první loužičku vody. Jen ucítil vodu, tak se směle rozešel vstříc hlubinám. A Darty nezahálel a po prvním strachu šel nadšeně za námi a hrál si s vodou. Nepál chtěl jít ještě hlouběji, chtěl plavat, avšak nic se nemá přehánět, takže jsme byli do  třetiny břicha ve vodě a zůstali stát. Oba kluci byli nadšení, Nepál zase hrabal a Darty si s vodou pohrával čumákem. Po chvíli jsme se vydali zpět ke břehu a v mokřadu jsme se rozhodli přejít uzoučký potůček končící v rybníce. Bez sedla jsem lehce ucítila Nepálovo podsazení, takže jsem se jen přichytla hřívy a hup už jsme byli za potokem a zrovna vyskočil i na vyvýšený břeh. Po oschnutí jsme šli ještě "zapracovat" do lesa na skákání, dokonce i já s Nepálem jsme se přidali. Obě dvojice byli bez sedel a tak to šlo, alespoň pro mě, lépe. Skákali jsme vyšší i široké skoky, oboje jsme vždy useděli pěkně a já získala potřebný "cvik" ke správnému "jítí" s pohybem. Takže jsme dosáhli moc pěkných skoků a Nepála to moc bavilo. Myslím, že o Terce a Dartym netřeba mluvit, těm to jde vždycky.

Kocourek Dave hned druhý den, 14. 1. 2008, opět náhle zmizel. Možná se pohádal se sestří Žanetkou, každopádně opět beze stopy zmizel, i když měl náklonnost nejen naši, ale i tu psí. Už se k nám i dostalo, že by snad ho měl mít někdo doma. Já jsem ho nejspíš asi po týdnu viděla v nedalekém sadu, bohužel, se nás s koníkem lekl a utekl, takže jsem ho neměla šanci ani dovolat.

Dave s kamarádkou "Mindou"

 

Na prosbu Lenky jsem se s ní a Terkou vydala v pátek 1. 2. 2008 do Hipocentra v Koryčanech. Aby vše dopadlo co nejlépe, vzala jsem si vlastní věci pro komunikaci (ohlávku, lano i hůlku) a vydaly jsme se autobusem na cestu. Máme to kousek, asi za 15 minut jsme byly na místě. Přivítaly jsme se s " Freďákem" (Milan Dolínek) a prošly stáj. Lenku čekala práce (vodění dětí), tak jsme ji "odložily" do klidu a dvě kobylky nachystaly. Já jsem připravila mladou  čtyřletou hnědku Rebelu a Terka o rok starší ryzku Grácii. Následovala asi půlhodina vodění 6 dětí v kryté jízdárně. Poté jsme pomohly se zaváděním desítek koní z pastviny domů a následoval hlavní důvod mého přijetí.

Spočíval v práci ze země s "Lenčinou" kobylkou Notou, samozřejmě až po svolení Freďáka. Kobylka byla vskutku velice pozorná a snažila se mi porozumět, což se nakonec dařilo. Důkazem byli první 4 hry ve "volnosti" (lano měla přehozené přes záda). Chvíli jsme k sobě hledaly cestu, ale povedlo se. Závěrem bylo, když mi kobylka ve volnosti přecouvala celou jízdárnu na první, max. druhou fázi, rytmického ťukání o zem. To nezůstalo bez reakcí přítomných. Zkusily jsme si i hru na kruh, kde byla též velice šikovná a reagovala na první fázi (ukázání do směru). Celkově jsem měla z kobylky moc pěkný dojem, pravda, ještě se mi snad ani nestalo, abych z komunikace měla dojem jiný. Vždy je to jen a pouze o lidech, takže dokud neselžu já, je to vždy nádhera. Někdy to trvá déle, někdy méně, ale vždy dojdu s koníkem "k rozumné řeči".

 

Takže děkuji celému Hipocentru za tuto možnost i nabídku další práce s touto kobylkou.

 

Grácie a Terka a já s Rebelou



Nota se mnou ve "staré" hale

   


Také proběhlo několik skokových  tréninků Dartyho. Pracujeme hodně na skocích do šířky, které Dartymu též již problém nedělají.

Nejdříve je třeba koníkovi ukázat, jak na to, a to hned v různých podáních...

 

A pak se konečně začíná opravdu skákat...









A do šířky...

3. 2. 2008 jsme se hned po ránu vydali na předem připravenou (tedy jen co se trasy týče) vyjížďku. Vyrazila naše stálá čtveřice ( já a Nep a Terka s Dartym). Počasí bylo nádherné, takže jsme se rozhodly plány aplikovat a vyrazit na Brdo. Celkem jsme ušli mezi 20 a 30 kilometry po turistických i cyklo stezkách. "Modrá" turistická na Vlčák nás tedy velmi zklamala. Pěkná příroda, ale neupravená cesta. Popadané stromy, zasypaný žleb, kterým vedla cesta dřevem a pod. Několikrát jsme musely z koní slézt a proplétat se po úzkých uličkách mezi smrčinou, které vyšlapali nejspíš zoufalí turisté, na které čekal podobný osud.

Po asi hodině a půl jsme se dostali na první záchytný bod - Vlčák ( 569 m. n. m.) a vydali se dál, k Brdu. Cestou jsme potkali zatopenou část lesa a neodpustili jsme si do ní vlézt. Nepál se vzpamatoval a jak je u něj obvyklé, začal hrabat a to tak, že jsem skončila celá mokrá, v zimě. Počasí však nezklamalo, bylo nádherně! Takže mi bylo pěkně teploučko i přes mokré džíny.... Během chvíle jsme začali strmě stoupat a na vrcholu se tyčila vyhlídková věž, jsme na místě - Brdo (587 m. n. m. - nejvyšší bod Chřibů). Opravdu nádherné počasí, takže bylo vidět na kilometry daleko. Jen věž byla uzavřená, takže jsme se nepodívali z nejlepší výšky.

Měli jsme to jen kousek k dalším turisticky známým místům, avšak byli jsme po delší době na delší tůře, takže jsme nechtěli koníky příliš zatěžovat a vydali jsme se po "Zelené" do Zástřizel. Jednalo se o cyklostezku, takže nádhera. Občas jsme z koní slezly, jednak na místech, která byla namrzlá cesta a pak, když už nás bolely pořádně zadky :) ... Celou vyjížďku jsme šli bez sedel.

 

Díky hodným turistům máme společnou fotku před věží a následně jsme se fotili navzájem. Opravdu krásný vyjížďkový den.

Vlčák

 

Brdo

   

             

Úsměvy pro fotografa

       

Něco závěrem

         

Také jsme již 12. 1. 2008 absolvovali první návštěvu kováře. Nepál dostal nové přední podkůvky a zbytek se pouze vystrouhal. Všichni byli vcelku vzorní (až na počáteční strach Beautyho z nového pána a občasné Dartyho houpání). Kopýtka byla shledána zdravými, což je pro nás více než důležité.

..... 2008 jsme otevřeli ve Chvalnově  hospodu, tak uvidíme, jak se nám bude dařit.

Beauty je na tom čím dál tím lépe. Nechá se již hladit po hlavě ve výběhu bez uhýbání, občas se povede i hlazení celého těla. Začíná být lepší a lepší, prostě to chce jen čas...

         

 

Aktuálně: 14. 1. 2008

Vítám po pár dnech a přináším novinky.

Odkážu zrovna na neděli 13. 1., která nám vznesla do života zase úsměv.

Nejdříve jsme s Jerrym po dlouhém odloučení navštívili přátele z KK Hostěrádky - Rešov. Poznali nás a vítali nás naprosto všichni. Jak lidé, tak pejsci. Poznali jsme nové členy a popovídali si se "starými známými". Bohužel jsme se s Jerrym ták moc těšili, že jsem doma nechala Fotyho aparát, a tak nemám ani jednu vzpomínkovou fotku, bohužel... A že by byli pěkné..., dva berňáčci vedle sebe. No nečekaně jsme byli přemlouváni na každonedělní dojíždění, ale znáte to, nikdy není toho času, ale chtěli bychom se tam dostat co nejčastěji.

V tento, snad posvátný, den se stal opravdu zázrak. Je tomu více jak měsíc (13. 12.), kdy nás postihla ona nemilá událost se smečkou psů a věřte nebo ne, když jsem se věnovala omladině v kruhovce, najednou se objevil na stromě černobílý kocourek Dave. Při seskoku uviděl Jerryho a celý naježený (po zkušenosti) vyběhl zpět nahoru, avšak starého přítele brzy poznal a začali se mazlit. Také obešel veškeré človíčky a navštívil misku. Je trošku vyhublý, ale věříme, že se z toho však rychle dostane.

Dále si dovolím podotknout, že se rýsuje první veřejné vystoupení mě a Nepála v rámci komunikace a to při slavnostním otevírání jezdecké haly v Koryčanech koncem dubna. Tak snad se nám alespoň trochu zadaří, každá zkušenost je dobrá.

Takže mi nezbývá, než popřát co nejklidnější průběh jistě zdlouhavého týdne a příjemný víkend.

Má paměť se vynasnaží vytáhnout foťák a nafotit nejen koníky, ale i číčinky a psisko, avšak na blátivém podkladu... ale to nás, přeci, nerozhodí...

Mějte se a užívejte






Aktuálně: 10. 1. 2008

Krásný den všem.

Dost opožděně Vás všechny vítáme v novém roce a přejeme vše nejlepší, zdraví, štěstí i lásku...

O vánočních svátcích se neudály žádné zvraty ani úžasné novinky. Celý týden probíhal v pracovních duchu (zateplování stájí, zastřešování průjezdu a pod.) a také tréninku.
Opět jsme několikrát vyrazili na skokový trénink do přilehlých lesů, ale i na kondiční vyjížďky na delší vzdálenosti v daném tempu. Objevili jsme i taje "buchlovských" lesů
a přilehlých luk. Stále se potvrzuje naše domněnka, že zdejší krajina zvysoka nahrazuje krajinu Jižní Moravy u slavkovského bojiště. Je pravda, že vzpomínky nenahradí nic, ale hojný výskyt lesního porostu alespoň zmírní trápení.

S Nepálem jsme za týden opět postoupili o pár krůčků vpřed co se komunikace týče. Začalo to hrabáním na povel, počátky lehnutí, na které nespěchám (na dotyk a mírné zahoupání na kohoutku sníží hlavu a uvolní nohu), vyslání v leže na kruh a následné překračování mé osoby (byla jsem shledána bláznem), vzpínání z různých poloh (ve stoje, v leže, v sedě.. - na zónách pracujeme, i stoupnutí s jezdcem na pokyn ze země), až po práci ve volnosti, hrátky s kobercem, barely a vším možným..

Beautymu posilujeme sebevědomí, což začíná mít výsledky. Procházky i hra "pojď výš" nás nesmírně baví, a v čem spočívá? Jednoduše ve vysílání pondi na vyšší místa, lépe řečeno pomoc se mu tam dostat. Takže při zvednutí jedné nohy mi stoupne předními i na vysoký zahradní stůl a jiné předměty, nechá si dvěma lidmi zvednout obě přední nohy a zůstává stát na zadních a my jej držíme, začínáme s klekem. Hrajeme si s igelity apod. A vlastně se musím za prcka pochlubit. Přeci jen se lépe dělá,když máme krásnou novou parellku...

Darty se stále jeví jako výjimečný jezdecký, skokový, kůň, který chodí opravdu srdcem. Bohužel však nejen skoky, na které je naveden, ale nudí-li se na pastvině, není pro něj problém hupsnout z místa 160cm vysoký klasický plot. Takže se díváte z okna na tři fešné koně a podíváte se za dvě sekundy a už tam jsou jen dva. Naštěstí však nemíní utíkat, ale chodí se "pouze" pást za plot, přeci jen se dlouhá tráva hledá ve sněhu lépe než krátká.
Došlo také k první hádce mezi Dartym a Terkou, kdy kolem sebe začal "šít" při sedlání. Následný pokus v o vyříkání v kruhovce skončil ošklivým kousancem do ramene a tak jsem se do toho pustila já. Mezi tím, co stál nasedlaný Nepál přichystaný na vyjížďku za ohrazením s mládeží na hřbetě, já jsem se věnovala podrážděnému příteli. Typuji, že nejméně dvě až tři hodiny jsem s ním v kruhovce strávila, ale došla jsem k tomu, že se několikrát nechal nasedlat a odsedlat (s pauzami odměn u sena). V konečné fázi se opět nasedlal a vyjelo se ven.
V určitých fázích rozhovoru jsem si všimla spousty zajímavých věcí, především, že neprojevuje agresi na člověka, ba ani přehazování dek, podbřišníků, martingalů a čehokoliv jiného mu nevadí, ani oplácávání zad. Když jsem se poprvé dostala do druhé zóny, dost ošklivě doslovně vyjel po sedlu, opravdu mířeně. Zakousl se do rozsochy a to hned několikrát a útočně. Vše jsme ale zdárně vyřešili a nechal na sebe sedlo pokládat z obou stran. Pár dnů byl ještě hodně nevrlí na všechny ostatní krom mě, ale poslední dny prázdnin se opět začal urovnávat do "starých kolejí".

Nezbývá, než přidat pár fotografií.

Přátelé navždy...aneb koňské pojetí "plácnem si"...



Není nad nevinný kukuč

   



   

Je potřeba se neustále bavit...

   

Z celých prázdnin jsme byli všichni "zdravě" unavení



I příroda si ráda hraje...



 

Mějte se krásně a užívejte života...
Za všechny z nás... Tetka





Aktuálně: 24. 12. 2007

Hezké odpoledne všem našim příznivcům a nejen jim.

V celkovém shonu(nejen v tom vánočním) nestíhám dodělávat aktualizace, ale i přesto si neodpustím Vám všem poblahopřát krásné Vánoce, pohodu, klid a lásku.


Jen co budu mít více času, dám to zde do kupy, přidám fotografie apod. Mějte se mnou, prosím, strpení.

Mějte se hezky, Tetka a celý kolektiv



Aktuálně: 11. 12. 2007

Ahoj ahoj,

zdravím po delší době odmlky, nějak nestíhám.

Dne 3. 12. 2007 nás postihla nemilá událost. Na naši zahradu vnikli 4 psi ze sousedství a roztrhali nám všechny kočičky. Jistě si dovedete představit, jak nám bylo. Bohužel jsem je nestihla ani vyfotit na novém působišti, chystala jsem se na to zrovna o víkendu.

Přikládám tedy alespoň poslední společnou fotografii všech našich kočiček ještě před stěhováním z Hrušek

 


7. 12. 2007 se stal zázrak a po příjezdu, kolem půlnoci, na mě z okapu střechy spadla černá hubená a vyděšená kočička Žanetka, které se jako jediné podařilo utéct. Alespoň ona nám pomáhá řešit smutek a stále se mazlí jak s námi, tak s Jerrym.

Žanetka



Přikládám také pár dalších fotografií z vyjížděk...

 

   

 

 



A že se blíží ty Vánoce, tak Vám přináším "fotoseriál" jak zabalit větší vánoční dárek...




Důkladně rozložte balící papír s co největším rachotem po celém obvodu dárku...



Nevynechejte ani jedno místečko...

 


 

No a na závěr zakryjeme vyčnívající části např. deštníkem...




A dalších pár fotek z hrátek...



Tak to je prozatím vše. Prožívejte co nejklidněji blížící se svátky a užívejte si s Vašimi miláčky!

Za všechny Tetka







Aktuálně: 20. 11. 2007

Hezký předposlední listopadový týden pro všechny z Vás!

Jak bylo v plánu již delší dobu, octla jsem se na novém působišti hned ve středu, abych mohla pomoci při dalším stěhování.

Kopíruji sem část mailu, který jsem posílala mé známé. Posuďte sami, jak vážná situace nastala, ještě než jsem stihla otevřít dveře domu. Naštěstí vše dopadlo dobře...


....

Přijeli jsme ve středu domů a nikdo mě nevítal, nikdo mi nešpinil bundu a neslintal rukavice. Bylo tam tak prázdno. Hned jsme objížděli okolní obce, zaběhla jsem to říct do obchodu a přislíbit cedulku, i za starostou jsem to zašla říci, který jako pejskař neváhal a hned vyhlásil. Dlouho do noci jsem chodila Chvalnovem a pískala známé tóny. Přesto však stále nepřicházel.

Celou noc jsem nespala. Hned po ránu jsem zanesla papír s fotkou, informacemi a číslem do obchodu. Opět následovalo procházení obcí s pískáním, objíždění okolí, nikde nic. Večer mě místní zavedli do starého JZD, jestli se tam neschovává přes mrazy a nic. Za ten den nasněžilo dobrých 20cm sněhu. Byl to už den a nikdo nevolal, neozýval se, ani nepřicházel. A to i přes to, že měl na obojku číslo. Se strachem jsem šla spát.

Další ráno jsem již celá omrzlá procházela obcí a pískala. Stále nic. Opět jsme sedali do auta a projížděli okolní obce, opět jsme nic nenacházeli. Celá nesvá, že nikdo nevolá jsem již se slzami v očích sledovala i "škarpy". Stále nic. Děti to rozkřikly ve škole, majitelé v obchodě a stále nic, nikdo nevolal ani nepřicházel. Temnou a sněhovou nocí jsem procházela opět známou cestou a pískala. Lidé mě nechápali a já doufala. Chtělo se mi pořád brečet, byla jsem na dně. Nic mi nechutnalo, nic mě nebavilo, myšlenkami jsem byla stále mimo.

Sobotní ráno jsem už pochmurně vstávala. Bylo to jako zlý sen, už jsem se chtěla z něj probudit, nešlo to, byla to pravda. Začínala jsem propadat hrůze, sedlali jsme koně a chystali se jet na starý zámeček ke staré paní, jestli náhodou...
Dotahuji podbřišník, když přibíhá otec a volá, že někdo telefonoval do obchodu, že viděl v několik km vzdálené obci běhat trikolora po náměstí. Spěchala jsem, za letu sbírala deky do auta, vyrazilo se.

Už zdálky jsem si všimla pána držejíc psa, mého psa! Jerry se mi zhluboka díval do očí a začal mohutně mávat ocasem, za jízdy jsem vyskakovala z auta a pán psa již neudržel. Vítal mě jak mohl, hubený, špinavý, ale šťastný. Brečela jsem jako želva. Je tu! Byla jsem nadšená.
Moc jsem panu děkovala a společně jsme se udivovali nad tím, že nikdo nezavolal, nikdo ho nechytil. Byla to ohromná náhoda, protože jel až k nám do obce nakoupit a tam si všiml naší cedulky. Dopoledne pak Jerryho uviděl, tak zavolal do obchodu a odtud nám paní volala domů.

Sám skákal do kufru celý nadšený a já si utírala rukavicí slzy. Vše dopadlo dobře, jedeme domů, uklidňovala jsem ho. Doma se přivítal se vším zvířectvem a zbytkem rodiny. Byl šťastný a hladový. Dostával po malých dávkách granule s vodou, vyhříval se na jeho křesle u topení. Neodpustila jsem si to a celou noc spal se mnou v pokoji, střídavě na zemi a v posteli.

....

Jak je psáno v mailu, ve čtvrtek se okolí proměnilo v zimní "pohádku" a koníci to využili nejen na čištění kožíšků...

 

 

 

V sobotu 17. 11. 2007 jsme v obvyklé čtveřici (já a Nepál a Terka s Dartym) vyrazili na poznávací vyjížďku do okolí. Našli jsme les příjemných cest, spoustu krásných polí a náročných terénů na nasvalování.

Přidávám tedy nějaké fotografie z vyjížďky...

    

Pózování pro fotografa při usychání...


 

V neděli 18. 11. 2007 jsme zdárně dokončili kruhovku a hned ji využili pro práci s Nepálem ve volnosti a s Dartym na skocích....

Darty se občas zlobil ... nebo rozcvičoval?



A pak předvedl, že skákání ho nejen baví, ale také mu jde...

 

Takže se těšíme novým a novým zážitkům, poznáváme se s místními velice přívětivými lidmi a krásným terénem.

Mějte se krásně a užívejte co nejlépe zimy, vždyť není nad vyjížďku při odletujícím sněhu od kopyt....

Za všechny Tetka




Aktuálně: 12. 11. 2007

Krásný začátek týdne, i když tedy značně zasněžený.

Tak, jak jsem psala minule, proběhlo v sobotu velké stěhování RUDT do Chvalnova. Společně s několika plnými aviemi se stěhovali i koníci.

Jako první jel Darty a Nepál. Darty mě moc potěšil, pamatoval si vše, co jsem ho učila, takže šel do přepravníku v podstatě sám, Nepál mě nepřekvapil a jako obvykle dělal opičky, že venku je přeci tak kráásně...
Po necelé hodině cesty se koníci vykládali. Měli polo připravené boxy, takže jsme rychle vymýšlely zavírání. Vše dopadlo dobře a oba se pustili do sena. Terka s nimi zůstala a já se opět vydala na cestu do Hrušek, samozřejmě pro prcka.
I ten nastoupil vcelku hezky a stejně zvládl i celou cestu. A co bylo radosti, když se kluci uviděli! Bohužel, čas nám nepřál, takže jsme Beautyho šoupli k Dartymu, kde ještě nějakou dobu bude muset zůstat.

I přes opravdu polní podmínky se navečer situace uklidnila. Kočky si nacházeli teplo na různých částech nábytku a Jerry všechny obcházel a kontroloval.

Další den se mělo opět stěhovat, avšak díky počasí se zvládla tak tak jedna fůra a bylo toho víc než dost. Já s Terkou jsme začaly uklízet před domem a před stájemi, upravili jsme ploty a pustily koně na pastvu. Pěkně se vyběhali a napásli.

Po několika hodinách práce jsme zaslouženě vyrazily na první vyjížďku romanticky zasypanou sněhem. Terén je v okolí velice hezký, akorát na nasvalování, což Darty potřebuje.
S první vyjížďkou přišel první pád a aby toho nebylo málo, tak první dvojice, tedy mě s Nepálem. Šli jsme krokem po polní cestě, když nám ujela celá pravá strana, podkosila levou a rázem jsme leželi v blátě, sněhu a kaluži zároveň. No čistotu si dovedete představit a ta zzzima. A aby se to nepletlo, tak jsme takto vyparádění procházeli celou obcí zpět domů. Vše dopadlo ale dobře, takže se to začíná hezky rozjíždět.

Přikládám tedy jen pár foto, co jsem stihla nafotit.


První okamžiky v novém prostředí

 

Zasněžení

 

Pohled na dvě třetiny pozemku



Jerry zkoumá okolí

 

Vyjížďkové panorama aneb pohled do údolí obce



První vyjížďková (Terka a Darty)



Nezbývá než poděkovat všem pracovníkům, co pomáhali s nakládáním a vykládáním avie, opravami, úpravami apod. Také děkuji panu Ing. Skulínkovi, který nám ochotně převezl nejen koně (ale také psa, seno a spoustu dalšího).




Aktuálně: 8. 11. 2007

Vítám všechny po delší době odmlky.

Ták je to tady, RUDT se stěhuje již tento víkend na nové působiště. Není to sice zcela to, co jsme hledali, avšak čas se nenechá zastavit, takže jsme nutně něco potřebovali. Jedná se o samostatně stojící venkovský domek s větší zahradou. Ještě probíhají a ještě za provozu dlouho probíhat budou úpravy a dodělávky, avšak zima se blíží, takže musíme stěhovat rychle.

Taktéž probíhalo osobní loučení s přáteli, které ještě stále probíhá mailově, a s tím se také pojí jedna veliká skvělá zpráva.

Darty se velice zlepšil. Tím bych chtěla poděkovat Veruli, která si ke konci letošních prázdnin účastnila jako jezdec při již třetím znovuobsedání tohoto týraného koníka. Celkově jsme mu věnovali asi posledních 14 dní velkých prázdnin, kdy jsem se zaměřila na snesení váhy jezdce, krok, zastavení, couvání, otáčení a obraty, na lonži i bez, samozřejmě s Verčou na hřbetě. Následně skončili prázdniny, takže i dennodenní práce, avšak každý víkend jsem na něj vylezla minimálně v boxe, brala si jej do prázdné haly pod sedlo a neustále ho otupovala na váhu jezdce a jeho pohyb na hřbetě.
Vše se více než vyplatilo (o rocích práce ze země, získávání důvěry a respektu ani nemluvě) a napotřetí se opravdu zadařilo!
Dnes je tomu tuším přes tři týdny, co se stal Darty jezdeckým koněm po rocích dřiny. Chodí spolehlivě jízdárnu i terén. Využila jsem jeho lásky ke skákání, takže si na jízdárně rád zaskáče jako odměnu za otravu s jezdcem. 4. 11. se věnoval skokům více a přeskočil velice hezky překážku cca 1,10m vysokou a asi 50 cm vysokou (dva barely na výšku jako stojany, dva na šířku jako výplň a břevno přes stojící barely). Také má za sebou 20km vyjížďku s několika hodinovou pauzou (ale to byl trápen ze země). Zvládá všechny chody, teď hodně nasvalujeme v kopcích a těšíme se ze spolupráce a já s Nepálem především vyjížďkám bez samoty, jak tomu bylo již dva roky.

S tím se i pojí nová osobnost Ranče.
Terka - zjevila se nenadále jednu neděli (přiznávám, že nevím datum, ale k lepší orientaci zjistím. Dříve jsme si psaly po mailu, ale pak to utichlo.
Takže nyní už to bude asi po čtvrté, kdy bude u nás přes víkend. Je šikovná a dostala na starosti Dartyho, se kterým si rozumí. A je to asi oboustranné, protože přislíbila, že bude jezdit za Dartym stále, i do Chvalnova, což mne samozřejmě těší, protože jde vidět, že si spolu sedli.

Také jsem se posunula já a dva roky po pádu i s koněm na překážce jsme se s Nepem odhodlali ke skákání hned bez sedla. Skákali jsme necelých 50cm a snad to bude lepší a lepší.

Přidávám nějaké to foto, už jsou starší, bohužel skoky nafoceny nejsou - zklamaly baterie. Ale polepším se, ikdyž teď bude chvíli dost velký zmatek, navíc přijdeme i o jízdárnu. Takže vše se pro nás ztíží, ale to přeci nemůže být pro naši partu skvělých lidí problém ne? Všechno zlé je k něčemu dobré... Však už jen Darty je tomu příkladem...

  

Další fotografie, fotografie z nového působiště atd. dodám snad příští týden. Tedy snad, práce je tam více než dost, takže nevím, kolik bude času na focení. Ale nevěšte hlavu, dočkáte se!

Mějte se hezky a užívejte si posledních dnů bez sněhu...




Aktuálně: 15. 10. 2007

Nevím, kde začít, protože tento víkend (12. - 14. 10. 2007) byl plný zážitků byť jen v rámci naší pastviny. Začalo to asi tak, že jsme se opět s Renčou a Sahibkem domluvili, že u nás může zůstat přes celý víkend, což se bohužel z časových důvodů zcela nepovedlo, a tak se tam "blonďák" ukázal až před sobotním polednem.
Také skoro celý týden probíhala příprava na natáčení videa mé práce s koňmi. Zní to asi zajímavě, ale opravdu celý týden. Ono málokdo si první vybere hudbu a k tomu skládá video, že a i proto vznikala hodně optimistická nálada plná počítání (každá sekce videa byla počítána na vteřiny, aby se vše hezky vešlo do hudby), úsměvů, ale také zklamání (když se tolik očekávaná sekce videa, která nastala až ke konci neděle prostě nenatočila, či se místo natáčení omylem fotila atd.), jásání, když se něco jó povedlo, také však nadávky, když se něco nepovedlo - např. barel, který měl být skočen ve volnosti se náhle rozjel proti koni a pod. Ti, kdo se účastnili určitě jen tak nezapomenou, byl to velice výjimečný víkend spjatý s koňmi, stativem a foťákem alá kamerou a haldou smějících se lidí.
Největší zklamání, bezmoc, ale zároveń výbuch smíchu (ta tragédie účastníkům došla až po "dosmání") přišlo hned v sobotu dopoledne, kdy jsme z 19 sekcí videa natočili "hned" 9 a následně zjistili, že tato videa jsou v nevhodném formátu a nekvalitním rozlišení. Takže nezbývalo, než dopít horké čaje (celý víkend byla zzzzimá) a jít vše točit znovu. Vše šlo však náramně rychle.
V neděli jsme opět hned po sedmé začali natáčet, v konečném stádiu však budou videa z tohoto rána vypadat jako velice stará, poněvadž pastvinu pokryla přes noc bílá třpitící se jinovatka, kdežto po zbytek dne svítilo sluníčko a celý "štáb" se potil. Někde před oběděm se mělo natáčet "vrcholné dílo" ve kterém mělo účinkovat celé stádo, avšak koníci si mysleli své a malinko pozměnili jeho obsah v prchající stádo. Takže se zapojovala fantazie (protože tato část videa se zkoušela snad desetkrát a ani jednou nevyšla :-) ) a našli jsme vhodnou alternativu nepříliš vzdálenou té původní. Též videa, která se točila ve špatném formátu se již podruhé prostě nepodařilo natočit a tak se hledaly náhrady.
U toho všeho vznikaly vtipné situace, napětí, jestli se to povede, krize, když došlo místo na kartě či baterie.
A z toho důvodu se hodně mazalo a právě ty nepovedené, které to "odnesly" stály svými komentáři opravdu zato, přesto však spousta vtipných komentářů zůstala a možná i z toho sestříháme menší video, které však nejspíše zůstane pouze v oběhu štábu jako vtipní vzpomínka.

Nezbývá než přidat poděkování všem zúčastněním, byl to velice náročný (ale uznejte, že velice vtipný) víkend.
Takže popořadě:
Czech_Daver, zde již známí jako autor "profi" fotografií (hold jediný má kvalitní zrcadlovku), nám celý víkend působil jako skvělý obratný řidič, sem tam i kuchař a především jako fotograf. Jeho nejtěžší práce však teprve přijde až při stříhání videa, kdy si bude s počítačem povídat právě on.
Verule, též autorka některých zdejších fotografií, zastávala roli kameramana, strávila neskutečný čas za stativem a displayem mého foťáku s omrzajícími prsty a ještě přemýšlela nad správnými záběry a vzdálenostmi.
Zdenča coby "počítadlo" od rána zvesela, po obědě již pochmurně, si neustále opakovala počítání do dvaceti, slova jako změna, pochvala, obrat, couvání apod. Byla prostě navigátor mé práce před kamerou, kterou dostala rozepsanou v sešitě, jenž zaujímal místo v její kapse kalhot.
A také Renča, která coby majitelka Sahibka poskytla i jeho krásu nejen našemu videu. Především nám "zachránila kůži" s rychlonabíječkou a další čtyřdílnou sadou nabíjecích baterií, které opravdu moc pomohly při natáčení (zatímco se mé baterie hezky rychle nabíjely).
Všem patří veliké díky, u holek mě mrzí, že nezbyl čas na jejich komunikaci. Již jsme si slíbily, že víkend zasvěcený komunikaci si vynahradíme a že když někdo zase potká srdceryvnou písničku, tak dá vědět, já to zase nějak dám dohromady a akci zopakujeme, všichni jsme se shodli, že za tu srandu ta námaha (nebo spíš nervy) stála.

Popsat takto pár řádky to prostě nejde, bylo by to na několika stranovou slohovou práci, avšak doufám, že spolu s fotografiemi Vám to ještě trošku přiblížím.

Štáb - zleva Nepál a já, "červená" Verule, "béžová" Zdenča a "černá" Renča s ratolestmi, Daver je za objektivem aparátu


Něco málo z celého víkendu

  

  

 

  

Úsměv

  

  

Náš Czech_Daver

  

Takže ještě jednou velké dík a nezbývá než se těšit na konečné stádium videa.


Aktuálně: 9. 10. 2007

Zdravím po delší době. Zkolila mne opět nemoc, takže to tu dám zase trošku dokupy.

6. 10. 2007 jsem fotila Jerryho, posílám tedy pár foteček.

     



Dne 5. 10. 2007 nás již opustila Peťka s Rockym a fenkou bernardýna Briou.Děkuji jim za společnost a těším se našim setkáním. Vzpomínáme...

 



Tak, jak jsme předpokládaly, se 22. 9. 2007 znovu uskutečnila návštěva Renči se Sahibkem. Stádové "hádky" nebyly již tak silné, dokonce nechal Nepál "prcky" pohrát spolu a jde vidět, že se po více jak roce odloučení poznali. Opět byla spousta příležitostí fotit a vznilky nekteré moc pěkné snímky, však posuďte sami.
Též jsem měla šanci pracovat po týdnu se Sahibkem a byl velice zřetelný pokrok, který, jistě nejen mě, moc těší.

 

 

 

 

Ač některé fotografie vypadají opravdu hrozivě, nic vážného se nikdy nestalo.



Aktuálně: 20. 9. 2007

Tak jsem se konečně dostala k další aktualizaci.

V první řadě bych chtěla upozornit, že jsme začali hledat fenečku BSP s PP pro jejich kouzelnou povahu. Takže můžete očekávat nový přírůstek.

Také si všímám, že jsem se minulou aktualizaci nedostala ke smutnému faktu, že stěhování Ranče je na bodu zlomu. Je více než pravděpodobné, že do měsíce se naše působiště změní. Přátelé se začínají ozývat a smutnět, což je sice milé, ale ještě hůře se bude opravdu loučit. Tímto všem těm, kteří do nich patří, bych chtěla napsat, že nikdy nezapomeneme a naopak, budeme trvat na setkáních, návštěvách a mailících. Hodně jsme si zvykli a zdejší koňská společnost je dá se říci přepychově kvalitní.
Takže děkuji moc všem za to, že se mi naskytla možnost, skvělá možnost, Vás všechny poznat ať už osobně či ne.

No a s blížícím se koncem ,,brněnského" působiště začala i kamarádka Renča naléhat, takže jsme si daly u nás srázek v neděli 16. 9. 2007 na celé odpoledne. Samozřejmě jsme to uspořádaly především kvůli Sahibkovi, aby poznal polobráchu a viděl se s koníky, vyřádil se a načerpal síly.

Přidávám tedy několik zajímavých fotografií ještě zajímavější koňské osobnosti, která má to štěstí, že má za majitele človíčka, kterému na ní záleží. Takže představuji Renčiného WPB Sahibka u nás....

 

     

 



Je to jen ochutnávka, fotek mám jinak kolem 250, samozřejmě že ne všechny jsou reprezentativní, takže když budu hodně kritická, je jich polovina....A vzhledem k tomu, že se to jednak líbilo nám, ale i koníkům, nejspíše tuto akci zopakujeme hned tento víkend, v sobotu. Jestli setkání proběhlo a když ano, tak jak, se určitě dozvíte.

V neděli 9. 9. 2007 podstoupil Rocky kastraci, zatím se vše jeví dobře, tak to snad již dobré zůstane.

Aktuálně: 3. 9. 2007

Prázdniny skončili, takže mám konečně čas to tady dát do kupy, že to zní trošku zmateně?? Hold prázdniny jsem trávila s koníky a na tyto záležitosti nebyl nějak čas.
Bohužel, jak jsem předpokládala, jsem za celé prázdniny nafotila hned několik karet mého černého přístroje, takže mám u sebe momentálně jen několik set :-) výběrových fotek.

A co že se tedy na našem Ranči událo?

Jako první bych Vás ráda seznámila s našimi novými kamarády Alčou a Jirkou a jejich kobylkou Amerického klusáka Drinkou. Začalo to nevinným dopisováním přes ICQ, následovala moc pěkná a dlouhá procházka na ruce s koníky k vážanskému rybníku a skončilo to přemluvením ke spoluúčasti na westernových JUJU závodech v Hostěrádkách dne 25. 8. 2007. Den předem si potrénovali jak ze sedla...       tak ve volnosti ze země...

 

Opravdu se někdy až tajil dech a pohled to byl věru nádherný. Samozřejmě následovalo vyspinkání do růžova a ráno už nezbývalo, než doladit poslední detaily na výstroji i koni a mohlo se vyrazit vstříc osudu. ,,Holky" se účastnili Horsemanshipu a Trailu v začátečnících a já s Nepálem v Horsemanhipu, Trailu a navíc i Western Pleasuru v pokročilých.
Fotografie ze závodů dodám později, ty, co byly foceny na můj přístroj jsou bohužel nekvalitní a rozmazané, ostatní musím vyprosit z foťáku czech_davera.

S Jerrym jsme následujícího horkého dne (26. 8. 2007) zašli ze cvičáku k místnímu rybníku. Využili jsme jeho tvaru a s pomocí odložení v sedě na jednom břehu jsem se bez psa dostala na druhý a přivolávala ho. Běhal ve vodě (dno je zpevněno) na mé přivolání až jsme se posunuli o kus dál, kde vesele běžel. Voda mu však začala téct už i přes hřbet a těsně před cílem ztratil půdu pod nohama. Po váhavém a nejistém pohledu začal směle plavat ke břehu. Je to náš veliký úspěch.

Fotky jsou jen z míst, kde ještě dosáhl, v poslední fázi plaval od fotografky, takže jej nezachytila.

Photos by Verule

 

Bohužel se mi seká opět celý notebook, takže budu postupně dopisova během několika dní.


Aktuálně: 31. 7. 2007

Zdravím po opravdu dlouhé době!

Nějak nepozbýval čas a vůbec jsem se k aktualizaci stránek nedostala. Zato Vám vše vynahradím právě teď. Od textu po spousty fotek.......

Jako hlavní změnu uvádím NÁVŠTĚVNÍ KNIHU, která se nachází v Kontaktech!!! Přijďte a napiště, co se Vám zde líbilo a nelíbilo, ptejte se atd.!

Dále budu vše brát postupně, od staršího data k novějšímu, aby jste byli v přehledu.


8. 6. 2007 jsem konečně dovezla na Ranč koťátka. Chvíli potom, co se kluci rozkoukali dostali jména Pat a Mat. Je pravdou, že zcela nejlepší by byla jména Kyril či Katrin (jistě vzpomenete hrůzné pohledy na běsnící vítr...). Jsou to opravdu rošťáci. Mnohokrát se nám naskytl pohled na jednoho z nich, jak vletí na pracovní stůl, sebere fakturu a rychlostí blesku vletí do stájí a uličkou pádí pryč. A choďte pak po okolí Ranče a sbírejte haldy papírů, no jsou to bandité.

Každopádně tyto střely se velice těžko zachytí v klidové fázi, takže jediné foto, kde jsou koťátka obě sem přikládám....




19. 6. 2007 se Nepál po dlouhodobém tréninku odvážil do vody! Takže jsme překonali strach a teď, když jedeme okolo, tak se vždy smočíme.



24. 6. 2007 jsme cestovali po okolních akcích. Takže jsme se zúčastnili MVP Propet Brno 2007 (intercanis, interfelis, ale pro naši radost i CVI ! ). CVI byla divácky hodně významná, především však v odpoledních hodinách, kdy probíhaly freestylové jízdy. Bohužel, nám, fotografům nebylo přáno a muselo se v přítmí haly fotit bez blesku. Veškerá fota zachraňovala vysoká citlivost, ovšem i tak není příliš fotek zdařilých. Samotný Propet byl opět poměrně navštěvovaným, avšak pro milovníky koní krom zmíněných mezinárodních voltižních závodů příliš nebylo. Stánky týkající se koní bych bohužel spočítala na prstech jedné ruky.
A tak jsme neváhali a kolem poledne vyrazili na další mezinárodní závody, tentokrát na CDI (drezura) na Panskou Líchu. Tam jsme zastihli oblíbené küry a především všude zmiňovaného Fríského hřebce Adela. Takže nezbývá, než přidat několik fotografií.

Intercanis a interfelis



CVI



CDI

 

 





Plemenný hřebec Adel a Peter Spahn






30. 6. 2007 Ranch u Kikyna pořádal westernové závody JUJU, Para a WRC typu D . Samozřejmě jsme nemohli chybět a nahlásili jsme se na Trail, Horsemanship a Western Pleasure. Účast byla ohromující, bohužel se doplantalo rozdělení jezdců podle výše uvedených kategorií. Jednou nás diskvalifikovali (změna kurzu trati - chybné obejití části barelu) a ani jsme se neumístili. Každopádně já jsem velice spokojena, protože Nepál chodil opravdu velice dobře i v takovém hojném počtu....





4. 7. 2007 jsem poprvé zapřáhla za Nepála kládu. Vždy chodil jen v postrojích. A světe div se? Nebylo to tak špatné.




29. 7. 2007 jsme se jeli podívat na Výstavu pony v Hustopečích. Respektive jsme se jeli podívat na polobráchu Beautyho. Výstavu jako takovou jsme již nestihli, avšak byli jsme alespoň věrnými diváky následujících soutěží. Vzhledem k tomu, že to byl první ročník, se zde mnoho poníků nesešlo, avšak i přesto zde panovala dobrá nálada.

 

 

   

A naposledy Renča a Sahib - polobratr Beautyho





31. 7. 2007 nás nejen navštívili kováři, ale také nám dovezli dvě další roztomilá koťátka - černobílého kocourka a černou kočičku, která jako by z oka vypadla Patovi.



Tak to je ode mne pro dnešek vše, více fotografií najdete v Něco málo úvodem.

S pozdravem za všechny Tetka






Aktuálně: 24. 5. 2007

 

Vítám Vás všechny po delším čase!

Tak jako první věc musím zdůraznit, že Jerry dneska slaví své druhé narozeniny! Už je to veeliký štěnisko

Foto z 18. 2. 2007

 

Ani jsem se nerozhoupala k přiložení fotek ovčích miminek a ejhle, už jsou prodané (10. 5. 2007), stejně jako jejich maminka i dvě tetičky, tím jsme na dobu neurčitou ukončili chov těchto kouzelných, hlasitých zvířátek.

Přidávám foto prcků z 9. 4.2007, to měli tři dny. Zleva Matylda a Mája.

 

Darty se k nám již také vrátil, i když jsme plánovali ozdravný pobyt poněkud delší. Rozkoukal se velice rychle a ještě rychleji se rozpomněl na lumpárny, které vymýšlel dříve. Hned první den si naprosto profesionálně otevřel box, jako by ho měl na očích celý ten měsíc a půl, co byl u Pavla.

Darty u Pavla

 

Rocky se taktéž učí lumpárny, především co se bahnitých koupelí týče. Přišel k nám jako čistotné zvířátko a po pár dnech odkoukal od naší ,,smečky" , že válet se v prachu není až tak špatný nápad. Sice mu chvilku trvá, než své dlouhé nožiska poskládá pod sebe, ale o to si to více užívá až dolehne. Samozřejmě jsem ho přistihla ,když si jako mokrý lehl do prachu a pořádně se vyválel....

 

 

S Beautym pokračujeme v chytání, už se nechá chytit z naprosté volnosti v celé stáji, venku ho trénuji vždy po cvičení, docela mu to jde!

Přikládám útok na psa

 

No a Nepál. Toho začínám malinko mordovat co se kondice týče, araba však zdaleka nezapře. V sobotu jsme si opravdu mákli. Jeli jsme na dlouhou vyjížďku, s přestávkou. Na té nás čekal rybník a Strýc s Jerrym, pitím, kýblem na vodu a podobnými drobnostmi. Tak jsme odsedlali a já se dala do učení psa chodit do vody. celkem mu to šlo a už zkoušel i aport z vody. Cesta na místo nám trvala něco přes 1,5 hodiny. No a zpět jsme vyklusali opět všechny kopce a ke konci jsme dělali kondiční cval. A já, aby si Nepál pěkně zapracoval, stáhla jsem ho z polňačky do kraje zoraného pole, aby měl hlubší povrch. Jenže arábek hodil ocas nahoru, ucítil měkko pod nohama a jel. A že to nebylo nejjemnější tempo. Ale naprosto v pořádku, vím co si u něj mohu dovolit....

Foto u rybníčku

 

A radostnou novinkou je, že nám u naší kamarádky rostou dvě koťátka, kocourci. Jeden je celo-mourovatý a druhý celo-černý. Jeden hezčí, než druhý. A další zprávou je, že si Peťka - majitelka Rockyho - pořídila štěňátko bernardýna, takže Jerry bude mít kamarádku. Už se těším na společné fotečky.

A slíbená fota z minula - potkanice Sheila a hrátky velkého a malého





 

 

 

 

Aktuálně: 19. 4. 2007

Zdravím Vás všechny po delší době, ostuda mě fackuje, mám tu práce a pořád se flákám....

Tak začneme daty, které změnili chod RUDT za poslední dny.

5. 4. 2007 se brzy nad ránem Majdě konečně narodili potomci. Majduška to zvládla vše bravurně i přesto, že sama byla mámou odmítnuta. Porodila nám dvě jehničky. Jedna je po mamince a příhodně se jmenuje Mája a druhá, malinko prokvetlá hnědou po tatínkovi je Matylda. Obě holky společně s maminkou skvěle prosperují, někdy máme co dělat je vůbec stíhat sledovat. Takže velikonoce se u nás slavili opravdu typicky.

6. 4. 2007 se Darty přemístil zatím na dobu neurčitou k Pavlovi, viz Zajímavé odkazy. Potřebovali jsme ho dostat do plnohodnotného stáda koní, kteří znají principy Savvy Systému, aby se dokázal zařadit do složitější hierarchie a uvědomil si, že přesto, že byl týrán a chodí na pastvu s koňmi, je kůň i on sám. Zatím se nám daří a Darty začíná přemýšlet o všem, co ho v přechodném domově potkává.

6. 4. 2007 k nám již natrvalo přišel Rocky i se svou majitelkou. Zabydlel se v nově postaveném boxe víc než rychle a užívá si kvalitní pastvy a hlavně rozhlehlosti pozemku. Strašně rád by si, jako každý mlaďoch, pohrál s tím naším Beautym, avšak je urputně hlídán Nepálem. Tak občas, když s Nepem zrovna něco dělám, tak je nádhera se na ty dva dívat. Oba jsou tmavý hnědáci (tedy u prcka by se dalo sáhodlouze polemizovat), přitom velikostní rozdíl mezi nimi je obrovský. Rocky jako něžnej obřík kolem něj skáče a hopsá a Beauty už neví, co si má myslet.

A že jste to Vy, tak Vám slibuji že udělám vše proto, abych Vám nafotila právě tyto hrátky obříka s prckem.

12. 4. 2007 do naší velké zvířecí rodiny přibylo další roztomilé zvířátko. Jedná se o černobílou měsíční samičku potkana. Je hodná a roztomilá, sídlí tedy ve Zlíně a to nejradši v mém výstřihu. Je hbitá až až a říkáme ji Sheila.

Jinak veškeré fotky jak jehňátek, Sheily, tak Rockyho a ostatních už sice zabírají místo v disku, ale z technických důvodů je dodám až později, tak se prosím nezlobte!




Aktuálně: 2. 4. 2007

Tak jak jsem psala naposled, proběhla u nás návštěva Petry a jejího moc krásného koníka Rockyho. Počasí fotografickému umění příliš nepřálo, fotky jsou příliš exponované, takové šedé, sem tam kapka na objektivu, prostě fuj. Takže vám sem dám jen tři fotky, ale rychle se vše změní, protože se jim společně u nás zalíbilo natolik, že se k nám nastěhují a to již tento víkend. Takže čekejte změny nejen tady, v aktualitách, ale také v úvodu a zvířatech. Budu muset vyhradit čas a společně s Petrou na tom všem zapracovat, takže se těšte, přátelé!

 

Akčnější fotografie má u sebe majitelka Petra, můj foťák v době jejich příchodu a největších rozruších ležel doma v batohu, přiznávám se.

Jinak ovečka Majda stále nic. Tak te´d čekáme na moc úplňku a doufáme v hladké narození potomstva za romantického svitu měsíce, jestli se naše představy splní nikdo neví.

Horší zprávou je, že nejspíš zajelo Mikeška na cestě k domovu auto. Naši sousedé si všimli černobílé kočky na silnici.